Jak jsem se začala mít ráda?!

Hodně z Vás mě prosilo o článek na toto téma a protože si myslím, že selflove je velmi důležitá, ráda bych Vám zde napsala můj příběh jak jsem se začala mít ráda.

Moje cesta k sebelásce:

V období dospívání jsem asi jako každá mladší slečna v mém věku na sobě hledala každou nedokonalost, hrozně moc jsem se porovnávala s mými spolužačkami, ale také s mými kamarádkami. Říkala jsem si věty typu: Proč nejsem tak hezká jako ona? Proč nemám tak krásnou postavu jako oni? Proč se o ně kluci zajímají a o mě ne? To jsem až tak ošklivá? Bude mě mít někdo někdy rád?

Občas jsem přišla domů ze školy a jediné, co jsem dělala bylo to, že jsem se zavřela ve svém pokoji a tajně brečela, protože jsem se prostě neměla tak strašně moc ráda. První věc, co jsem ráno po probuzení udělala, byla ta, že jsem se podívala do zrcadla a zhrozila se svého obrazu. Ptala jsem se sama sebe: ‚‚Jak to zase vypadáš?!“ Nemohla jsem se podívat do zrcadla bez toho aniž bych se za něco nezkritizovala. Myslela jsem si o sobě, že jsem ošklivá, tlustá, hloupá a něco méně než všichni ostatní. Moje sebevědomí bylo na bodu mrazu, pamatuji si, že jsem v té době byla také hodně stydlivá, bála jsem se bavit s lidmi, protože jsem si myslela, že oni se se mnou nebudou chtít bavit.

Abych pravdu řekla, lidé v mém okolí mi to vůbec neulehčovali, na hlášky typu: Co to máš na sobě? Nepřibrala jsi náhodou? Tohle přece nemůžeš nosit, to ti vůbec nesluší! Nezhoršila se ti pleť? a další v podobném stylu jsem si postupně zvykla, ale bylo mi líto, že nemám takovou tu podporu od mých kamarádů, kteří by se mě zastali. Rodiče mi samozřejmě říkali, že to, co si o myslím není pravda, ale já jsem jim nevěřila, říkala jsem si: ‚‚Oni to přece říkají jen proto, že jsem jejich dcera.“

S mým přibývajícím se věkem se můj vztah k sobě samé trochu zlepšil, ale pořád to nebylo ono, přemýšlela jsem nad tím, jestli jsem vůbec schopná mít se ráda, došla jsem k závěru, že určitě ano, ale nevěděla jsem jak a kde mám vlastně začít. Chtěla jsem se za každou cenu změnit: ‚‚Protože přece když zhubnu, obarvím si a ostříhám vlasy, změním styl oblékaní, tak se budu mít mnohem raději a budu šťastnější.“ Ale opak byl pravdou, uvědomila jsem si, že musím změnit úplně něco jiného a to, nastavení mysli.

Teď sem napíšu pár kroků, které jsem udělala a které si myslím, že mi pomohly k tomu mít se aspoň trochu raději.

1. Každé ráno jsem se na sebe usmála do zrcadla a řekla jsem si něco povzbuzujícího, jednu věc, kterou mám na sobě ráda či jsem se pochválila. Např.: Dnes ti to sluší! Povedly se ti udělat krásné linky. Máš krásné oči. Dnes jsi udělala moc dobré lívance.

2. Pro mě asi nejdůležitější věc byla ta, že jsem si na určitou dobu odinstalovala z mobilu všechny sociální sítě: Instagram, Facebook, Twitter, Pinterest z toho důvodu, abych se nemohla porovnávat s ostatními lidmi. Bylo pro mě těžké si uvědomit, že to není reálné, protože přece každý dá na Instagram svojí nejhezčí fotku, na kterou použil několik filtrů a nebo někteří dokonce zeštíhlující aplikace.

3. Poslouchala jsem různé motivační podcasty a četla povzbuzující a motivační knihy či citáty.

4. Přestala jsem se snažit napodobovat ostatní a chtít být jako oni, protože každý člověk je jiný a originální a tak to má být. Zaměřila jsem se hlavně na sebe a přestala brát ohled na to, co si o mně myslí ostatní, protože nejdůležitější je to, co si o sobě myslím já a navíc už vím, že nejde se zavděčit úplně všem.

5. Založila jsem si malý sešit, do kterého si zapisuji věci, klidně i maličkosti za které jsem vděčná a to mi hodně pomohlo si uvědomit, že věci, které mám nejsou samozřejmostí.

No one is YOU and that is your SUPERPOWER.

Nebyla to lehká cesta, ale postupem času jsem se přijala taková jaká jsem (i s mými pupínky, striemi, větším nosem či většími stehny :)), naučila jsem se mít ráda, uvědomila jsem si, že každý člověk je krásný právě tou svojí jedinečností, protože nikdo není dokonalý a právě ty naše dokonalé nedokonalosti nás činí jedinečnými. Proto prosím mějte se rádi, protože žijeme jenom jednou a je zbytečné se trápit takovými věcmi.

Budu moc ráda za Vaši zpětnou vazbu a můžete mi napsat jak to se selflove máte Vy.

Mějte se krásně, užijte si zbytek víkendu a mějte se prosím rádi, přesně takoví, jací jste. :)

P.S. použité obrázky jsou z aplikace Pinterest.